|
|
Likvidace soukromého sektoru, drobných a středních živnostníků, v Československu v letech 1948-1953
Buštová, Iva ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Diplomová práce "Likvidace soukromého sektoru, drobných a středních živnostníků, v Československu v letech 1948 - 1953" se zaměřuje na období po únoru 1948, kterým je datován nástup Komunistické strany Československa k moci, a zabývá se jedním aspektem proměny Československého hospodářství v tomto období, zejména vymizením soukromého sektoru, středních a drobných živnostníků, a vzniku socialistického sektoru jako jediného segmentu národního hospodářství. Práce sleduje proměnu postoje Komunistické strany Československa k soukromému podnikání mezi lety 1945-1949, a kroky, které v postupu proti drobným a středním živnostníkům činila, ale zároveň popisuje postup státních orgánů a dalších institucí, jakými byly národní výbory, ministerstva, nebo Svaz československých živnostníků, které v tomto procesu sehrály důležitou úlohu. Práce zachycuje způsob, jakým byly soukromé podniky v obchodě, řemesle, dopravě a pohostinství zapojovány do podniků socialistického sektoru anebo likvidovány v období mezi lety 1948-1953. Celý proces je zasazen do širšího historického pozadí. Výzkum zahrnuje tři roviny zkoumání a to rovinu legislativní, rovinu dalších institucí podílejících se na celém procesu na základě instrukcí vedení KSČ, a třetí rovinu tvoří sami živnostníci a jejich způsob vyrovnávání se se situací. Klíčová...
|
|
|
Likvidace soukromého sektoru, drobných a středních živnostníků, v Československu v letech 1948-1953
Buštová, Iva ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Diplomová práce "Likvidace soukromého sektoru, drobných a středních živnostníků, v Československu v letech 1948 - 1953" se zaměřuje na období po únoru 1948, kterým je datován nástup Komunistické strany Československa k moci, a zabývá se jedním aspektem proměny Československého hospodářství v tomto období, zejména vymizením soukromého sektoru, středních a drobných živnostníků, a vzniku socialistického sektoru jako jediného segmentu národního hospodářství. Práce sleduje proměnu postoje Komunistické strany Československa k soukromému podnikání mezi lety 1945-1949, a kroky, které v postupu proti drobným a středním živnostníkům činila, ale zároveň popisuje postup státních orgánů a dalších institucí, jakými byly národní výbory, ministerstva, nebo Svaz československých živnostníků, které v tomto procesu sehrály důležitou úlohu. Práce zachycuje způsob, jakým byly soukromé podniky v obchodě, řemesle, dopravě a pohostinství zapojovány do podniků socialistického sektoru anebo likvidovány v období mezi lety 1948-1953. Celý proces je zasazen do širšího historického pozadí. Výzkum zahrnuje tři roviny zkoumání a to rovinu legislativní, rovinu dalších institucí podílejících se na celém procesu na základě instrukcí vedení KSČ, a třetí rovinu tvoří sami živnostníci a jejich způsob vyrovnávání se se situací. Klíčová...
|
|
|
Československá redakce Radio Free Europe: historie a vliv na československé dějiny
Tomek, Prokop ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent) ; Trapl, Miloš (oponent)
Resumé Tématem disertační práce je vývoj a významčeskoslovenské oddělení Rádia Svobodná Evropa (Radio Free Europe) v období 1950-1994. Vysílání mělo v dobách znemožnění svobodného přístupu občanůk informacím zcela mimořádný a dosud málo odborněprozkoumaný význam. Po převzetí moci vČeskoslovensku komunistickou stranou v únoru 1948 bylo jedním z prvníchčinůnové moci nastolení přísné cenzury medií a jejich ideologické ovládnutí. K narušení této informační blokády začaly postupemčasu ze zahraničí mimo jiné působit rozhlasové stanice. Byly to buďjižexistující státní, oficiální stanice nebo formálněnevládní Rádio Free Europe. Základní otázkou je postavení rozhlasového vysílání jako nástroje politického soupeření mezi dvěma bloky v doběstudené války a případného vývoje tohoto přístupu. Zrod vysílání včeském a slovenském jazyce byl komplikovaný. RFE vzniklo jako platforma exilu s programem osvobozeníČeskoslovenska od vlády KSČ.Programová orientace stanice ale podléhala politickým vlivůmz USA i měnící se politické situaci. Specifické postavení RFE spočívalo ve formální nezávislosti a odstupu od politické linie vládních stanic, jako byla například stanice Hlas Ameriky. Od počátku včs. redakci zaujímali výrazné místo exulanti,často významné osobnostičeské a slovenské kultury a politiky. V prvéřaděje nutno jmenovat...
|
host ::
RSS.